Vedení růží po opoře

Často panuje nejistota, jak růži u opory vysadit a jak ji po opoře vést. Standardní odpovědi na to nejsou vždy, záleží především na tom, jak chcete svou zahradu uspořádat.

Naše vysvětlení platí pro všechny druhy opor pro růže, ať jde o růžový obelisk, růžový oblouk nebo stěnovou mříž. Jen růže rambler nevyžadují zvláštní „vedení“ – smějí růst volně!

Růži zásadně nesázet doprostřed sloupu (i když se to často vidí). Ztěžuje to správné vedení růže a dříve či později (zpravidla nejpozději po 4 letech) rozkladité výhony růže sloup lehce nadzvednou, takže bude stát našikmo. Růže sázet zvenčí, ve vzdálenosti zhruba 30 až 40 cm od samotného sloupu.

Abyste hned od začátku dosáhli bujného účinku, doporučujeme tři růže na sloup, popřípadě čtyři až šest růží na oblouk (na každé straně pak dvě, popřípadě tři růže, podle místa a velikosti oblouku).

Je zcela věcí vkusu, zda se u obelisku vysadí tři růže stejné odrůdy, nebo různých odrůd. V zahradách menších než 3000 m² (a to bude většina) působí jedna odrůda u obelisku klidněji.

Totéž platí pro růžové oblouky a stěny domů. Omezením na jednu odrůdu vysazenou ve větším počtu kusů působí výsadba velkoryse a bujně.

Keřové a popínavé růže je třeba pečlivě formovat na opoře.

Měkké výhony nikdy neveďte svisle vzhůru, ale veďte je vodorovně mírně šikmo vzhůru: růže vám to oplatí bohatým kvetením.

Právě popínavé růže často rychle vystřelí do výšky a pak dole olysají, což je poměrně ošklivý pohled. Tomu předejdete důsledným formováním podle popisu.

Ještě měkké výhony zásadně neprotahujte mříží opory, ale vždy je přivazujte zvenčí. Použijte k tomu lýko nebo jiný měkký materiál, který neřeže. Důvodem je, že tyto výhony jsou za několik let silné jako malé větve stromů, zarůstají do mříže a podle ukotvení opory ji mohou také snadno nadzvednout.